This article has no object

16. října 2010 v 18:16 |  Something like a diary
Je toho fakt hodně co bych chtěla říct, ale nějak se mi nenaskytla příležitost...
V hlavě se mi hromadí myšlenky až si někdy myslím, že mi hlava pukne.
Já ty své neberu moc vážně, protože jsou často hodně bláznivé až děsivé.
Myšlenky na lásku, skoro jako by mi chyběla.
Myšlenky na drama, skoro jako bych si ho přála. Myšlenky na smrt, skoro jako bych ji čekala.
Na smrtelné nemoci, kterých se bojím. Myšlenky na poslední dny mého života, skoro jako by tohle byly poslední dny mého života.
Ale ve skutečnosti to tak není. To jsou jen ty druhé hlasy, kterým jsem ještě nedala jména,
protože vlastně ani netuším kolik v mé hlavě tech hlasů je. Mám svůj život ráda, i když není až tak užasný, jak bych si přála.
Mam přátele, které miluji a vážím si jich víc než čehokoliv jiného, i když bych si přála,
aby mezi ně patřilo i pár jiných lidí, s kterými jsem vlastně ani nikdy nemluvila osobně. Přes to, ale někdy myslím na samotu...
to je časté velmi časté. Myslím na to jak nemám žádné přátele....

Myšlenky mi pomáhají snít o krásných věcech, ale někdy se objevují zrovna ve špatnou dobu a já jsem ztracená v myšlenkách,

když zrovna nejvíce potřebuji vnímat realitu....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama